top of page

Druhá polovina prázdnin #2

V poslední době se toho stalo zase nějak moc - původně jsem myslel, že další zápis bude až ze školy, ale ještě si sem něco napíšu.


Rybaření

Koncem prázdnin byl rybářský den v Portsmucku. Byla tam soutěž v chytání ryb - sice jsem nikdy ryby nechytal, ale přihlašovali se i prváci, tak jsem si řekl, že to zkusím také. Myslel jsem, že to bude nuda, ale to nadšení když chytnete rybku (i malou běličku) se mi vážně líbí. A hlavně se nechá jen tak sedět na mole, houpat nohama, pozorovat vodu a přemýšlet. A aby toho nebylo málo, ty ryby se pak dají prodat v Portsmucku do rybárny. Myslím, že jsem si našel koníčka - začíná mi to docela jít.


Pár dní na to jsem vybral libry a šel koupit svůj první prut a jinou výbavu. Mám vážně radost, je to takovej tenkej teleskopickej (to je skládací) prut, co se mi vejde i do kufru a vezmu si ho do školy. Navíc, Cass a Faye jsou taky nadšený rybářky (je to správný slovo?), už jsem se s nimi domluvil, aby občas přišli k hradu na jezero a budeme chytat spolu. Yvonne si taky koupila prut, bude to prima.


Past na Nathana

Jak jsem psal dřív, akce ropucha skončila "jen" tím, že jsem jí vypustil na zahradě u Jenifer pod oknem ložnice. Čekal jsem, co bude, ale nic... a prázdniny se chýlí ke konci, odjíždíme snad za dva dny.


Když jsem přišel z rybaření v Portsmucku, tak mě u krbu v Kotli potkala Mia s Yvonne - že mi akorát zrovna posílaly sovu a že se mám jít převlíct, protože nás Mia a Jenifer zvou na večeři k nim domů, jakože asi konec prázdnin a tak. V tu chvíli jsem za tím neviděl nic špatného, taky jsem se vlastně chtěl s Jenifer rozloučit - ale už jsem byl prakticky jednou nohou v pekle...


Když jsme dorazili k Jenifer, pořád jsem si naivně myslel, že to bude příjemná večeře, ale opak byl pravdou. Posadili jsme se ke stolu a v tu chvíli mi to došlo - všechny holky měly sekanou a já dostal smaženou ropuchu. Všechny tři se tvářily jako že se nic neděje, ale mě to pomalu začalo docházet a věděl jsem, že teď už není cesty zpět. Měl jsem strašnej hlad, tak jsem aspoň snědl všechnu kaši. A pak abych Jen ukázal, že nejsem bábovka, tak jsem si dal kousek žabího stehýnka. Po tom ale začalo přesvědčování, že to musím dojíst, že mi to zabalí s sebou, že jí to dalo strašně práce a přece se to nevyhodí... Snažil jsem se bránit, ale už jsem byl smířený s tím, že holt budu jíst další (a ani na tu první nejsem pyšnej) hnusnou ropuchu.


Nakonec jsme skončili v kuchyni, kde jsem čekal, až mi Jen tu ropuchu zabalí s sebou. Myslel jsem, že už jsem to přežil a že jí pak jen někde vyhodím do koše a bude hotovo. Jenže v tu chvíli někam odešla a vrátila se s klecí a přísným výrazem - mám jít ulovit tu žábu na zahradě nebo bude zle. Myslím, že nemá smysl pro humor, fakt mě nutila běhat po zahradě a hledat kvákající ropuchu. Chodil jsem po zahradě a přemýšlel kudy by se nejlépe dal přeskočit živý plot, ale furt za mnou chodila Yvonne s lucernou. Tak jsem nakonec žábu odchytl, tak nějak se rozloučil a naštvanej šel zpět ke krbu. Cestou jsem ropuchu bez milosti zahodil někam do polí...


Večer už nestál za moc, byl jsem zklamanej, že mě Mia a Yvonne podrazily - taky mohly něco říct a ne se jen hloupě uculovat a tahat mě k Jenifer jak na porážku. Strašná zrada, budu jim to muset nějak vrátit.


Oslava konce prázdnin

Poslední den prázdnin byla v jednom klubu v Londýně živá hudba. Původně se mi vůbec nechtělo, nestál jsem teď o to, aby se kolem mě motala Mia s Yvonne.


Ráno jsem se ale stavil u Faye vyzvednout nějaké ryby, které jsem si u ní schoval do lednice. Ta mi říkala, že nakonec jdou jen samy s Cass a že mám jít taky. To už mi přišlo jako docela dobrý nápad - ale zase nemám společenské oblečení, které tam doporučovali. Jako na zavolanou se pak v Kotli objevila Rose, kterou jsem poprosil, jestli by se mnou šla nějaké vybrat. Já se v tom nevyznám.


Skončili jsme u Malkinové, kde jsem si koupil tmavý oblek s šedou košilí a tmavou kravatou. Rose si koupila lodičky s podpatkem, takže to nebyl úplně ztracený čas.

Yvonne mi odpoledne poslala sovu s kartičkami z čokožabek - asi jí to mrzí. Já určitě nejsem ten, kdo by vydržel být dlouho na někoho naštvanej, ale nějakou dobu mě to trápit bude. Stavil jsem se za ní a optal se, jestli by chtěla jít se mnou na tu oslavu. Chtěla.


Cestou jsme zastavili v pizzeri a pak do klubu, kde jsme tancovali a tancovali... byl to nakonec fajn večer. Teda až na to, že jsem vůbec nestihl zatancovat si a rozloučit se se všemi, s kterými jsem chtěl. Faye dokonce tanec odmítla a to mě celkem zarazilo. Kapela přestala hrát nějak brzo - chtěl jsem se ještě zeptat Cass, Rose, Lilly...


Ale stejně, ty prázdniny utekly strašně rychle a klidně bych si je prodloužil ještě tak o měsíc. Nechce se mi do školy :-(

6 zobrazení0 komentářů
bottom of page