Zima nakonec byla fajn. Snažím se každou volnou chvilku trávit s Yvonne a ostatními kamarády (Ronnyem, Haydenem a Adaline). Poznal jsem i fajn holku z druháku, jmenuje se Pheobe. Nejspíš miluje lišky - nosí čelenku s liščími oušky a různé další oblečení s motivem lišek - přijde mi to roztomilý. Ale také mi přijde, že je smutná, zkusím se jí na to někdy zeptat, třeba mi něco řekne.
Zjišťuji, že na kolej chodím strašně nerad. Kromě Ronnyeho nikoho neznám. Potkávám i pár ostatních, ale většinou mě ignorují, sotva kdy odpoví na pozdrav. Na pokoji pro 5 studentů jsem pořád sám. Dal bych všechno za to, abych mohl do Zmijozelu, kde je Yvonne, Adaline a vlastně i Davis.
Zase bylo setkání volnočasového klubu - musím říct, že se na ně začínám vážně těšit. Rozdělili jsme se na dva týmy - naštěstí jsem skončil v tom správném s holkama, které znám. Plnili jsme různé úkoly venku na pozemcích, všude byl ještě sníh, tak jsme stavěli sněhuláky, most ze sněhu a hledali různé nápovědy. Stavění sněhuláků a sněhových bloků jsem trénoval celou zimu s Ronnyem a dvojčatama, což se vyplatilo. Nakonec jsme byli o něco rychlejší, i když se na vítězství asi nehrálo, ale mám z toho dobrý pocit. S holkama byla sranda.
Byl Valentýn, poslal jsem po Amorcích přáníčko Yvonne. Myslím, že to dopadlo tak, jak jsem doufal ♥. Vzpomněl jsem si i na Pheobe a poslal ji také přání, třeba ji udělá radost a trochu rozveselí.