Popravdě se mi vůbec poslední dobou nechce psát deník. Není to tím, že se nic neděje (spíš naopak), ale přijde mi, že nemám nic pěkného, o čem bych mohl psát.
Podařilo se mi fakt pár dobrých kousků. Třeba jsem seděl u večeře, bavil se s ostatními (i o tom, jaká venku zuří bouřka) a v tu chvíli přiletěla sova s lístečkem. Sovu jsem v té rychlosti nepoznal, byla zmoklá jako myš, takže jsem si vzal lístek a strčil ho do kapsy. Po nějaké době mi došlo, že to možná bylo něco důležitého, tak jsem ho rozbalil. A tam stálo něco jako "Čekám u branky do Prasinek. F". Vyletěl jsem jen v košili a běžel k té brance, ale Faye tam už nebyla... nechal jsem jí tam zmoknout... :(
Pak na to samé místo (vlastně ani jiné místo pro setkání s lidmi mimo hrad není) jednou dorazila Lilly. Zapovídali jsme se a než jsem se nadál, tak skoro začalo svítat. Jako na zavolanou se objevil profesor Hatfield, který nejspíš mizel do Prasinek nebo se přemístit. Jen mě poslal spát, ale bylo mi jasné, že z toho tak lehce nevyklouznu. Druhý den si mě zavolal a od oběda až skoro přes celou večeři jsem musel drhnout a leštit kolejní sochy a nádoby ve vstupní síni. Trochu jsem doufal, že mi jen strhne body, ale evidentně ví, že na ně kašlu :)
Zkoušky se asi vesměs podařily, mám z nich dobrý pocit. Vím, že jsem zkonil snad jen jednu otázku v mudlech, ale snad profesor Perry přivře oko. Skoro to vypadá, že mi najednou záleží na známkách, že? Trochu ano, hlavně když jsem zjistil, že za každé Vé je 5 galeonů stipendia. Snad se to podaří, hned bych to utratil za vánoční dárky.
Prázdniny začaly spíš špatně. Přijde mi, že Faye je na mě pořád naštvaná a zdá se, že omluvy nezabraly. Vlastně jsem zatím ani nenapsal, čím jsem jí naštval. Jednou zničeho nic přiletěla její sova s lístkem a já zrovna večeřel, tak jsem ho nacpal do kapsy a zapomněl na něj. Problém byl v tom, že v něm stálo, že čeká u brány u Prasinek a že mám dorazit. A navíc byl strašnej slejvák. Když jsem si po nějakém čase vzpomněl na ten lístek, vyběhl jsem v tom dešti ven, ale už tam samozřejmě nebyla... To bych si nejradši dal pár facek. Sice jsme se viděli v Kotli a koupil jsem jí pak i slíbenou zmrzlinu, ale pořád z toho mám špatnej pocit. A buď je na mě pořád naštvaná nebo jí něco trápí, protože to nebyla ta věčně se potichoučku smějící holka, ale taková tichá a zachmuřelá paní.
Dohodl jsem si (jako většina školáků) brigádu na farmě, kde mám na starost sklad. Nejdřív jsem byl nadšenej, protože alespoň nemusím ke zvířatům a jsem zalezlej ve svém doupěti. Jenže po pár dnech už mi to leze krkem, moc lidí tam nepotkám a přijde mi, že se vlastně nahoře všichni baví a já jsem dole ve sklepě, kam někdo přijde tak leda pro radu nebo když nese suroviny na uskladnění. Alespoň Amálka se občas staví na kus řeči a dokonce mi sem tam pomůže...
Celkem se mi to pak i potvrdilo, když mě Natála s Yvonne zatáhly spolu s Pheo k jezeru před farmou. Čekal jsem, že si třeba popovídáme nebo tak, ale byly naštvaný a chtěly z nás dostat pravdu o tom, proč jsme s Pheo předstíraly vztah a čí blbej nápad to byl. Asi bych nerad vysvětloval, proč jsme to udělali, to je složitý. Popravdě už ani přesně nevím, kdo a jak to začal, ale prý já... nedivil bych se. Mám trochu obavu, že tím jsem asi definitivně zničil poslední zbytek dobrých vztahů s Yvonne a šanci na to, že budeme dál kamarádi.
A abych si vylil srdce úplně... Tím, že část lidí bydlí v Kotli a část na té farmě, tak je v Kotli najednou ještě větší prázdno než kdykoliv během předchozích prázdnin. Snad se to všechno zlepší a budu zase moc psát něco veselejšího.
Commentaires