Čekali jsme na rozřazení do kolejí. Všude byla spousta studentů a profesorů. Podařilo se mi zjistit pár informací o kolejích, trochu jsem doufal, že se dostanu do Zmijozelu. Také se mi líbí jejich barva plášťů a znak, je to takové decentní a elegantní.
Klobouk postupně rozřazoval děti do kolejí a když přišla řada na mě, tak mě po chvíli přemýšlení zařadil do Mrzimoru. I přesto, že jsem se celou dobu snažil myslet na Zmijozel - prý to pomáhá. Mám trochu podezření, že to bylo proto, aby se srovnaly počty v kolejích, ale to už nikdy nezjistím. Jsem zklamaný i proto, že Kara z vlaku skončila v Havraspáru a Matthew v Nebelvíru. Takže zase nikoho neznám.
Na kolej nás odvedl starší kluk s rudými vlasy. Nikdy jsem nikoho neslyšel tak moc a rychle mluvit. Pak nás přišel pozdravit i profesor Hamilton, je to starý pán, ale přišel mi sympatický - je zastupující kolejní. Tradičně jsme přespali ve společenské místnosti ve spacácích - radost jsem z toho moc neměl.
Hodiny jsou úžasné. Baví mě skoro všechny předměty. Navíc jsem se na hodinách seznámil s Viky - sedíme spolu v lavici, píšeme spolu úkoly a tak. Je s ní sranda i večer ve společenské místnosti.
Pak jsem poznal toho rusovlasého kluka Ronnyeho. Je to prý syn barona ze Skotska, ale nevím co je na tom pravdy. Je hrozně ochotný a se vším mi pomáhá. Dokonce mi ukázal i pár tajných chodeb a zkratek. Je to asi můj nejlepší kamarád. Snažím se nemyslet na to, že za dva roky bude mít vystudováno... :-(