Tak jsem v třeťáku.
Máme na koleji spoustu nových prváků, hlavně Bejmanina, Deana, Amalii, Hannah, Tierney a Jodie. To je docela zvrat, nepočítal jsem, že jich bude tolik. Všichni jsou prima a je s nimi sranda - už dostává smysl trávit večery ve společenské místnosti. Navíc mám na starosti kolejní zvěř - kočku Casiopeu a sovu Turiaduse, což se hodí - dvě sovy jsou víc než jedna a aspoň se Hoot tolik nenalítá.
Také jsem si musel vybrat povinně volitelné předměty (PVP). Nad tím jsem dumal snad od začátku druháku. Nakonec jsem se rozhodl, že si vezmu všechny a ty dva roky to vydržím - a pak se rozhodnu, co mě bude bavit a v čem budu chtít pokračovat. V tu dobu mi to přišlo jako vážně dobrej nápad a rozumnej přístup. Po dvou měsících vím, že to byla blbost - těch předmětů je fakt hodně a mám strašně málo volného času. Nejvíc mě asi zatím baví numerologie a drakologie. U studia mudlů se projevilo přesně to, co mi všichni říkali - pokud vyrůstáš v mudlovském světě, tak tě to bavit nebude. Astronomie není špatná, ale pořád je to jeden z mých nejméně oblíbených předmětů. Péče o kouzelné tvory a jasnovidectví mě vyloženě štvou - i když obě ty profesorky jsou sympatické, asi to ale nejsou předměty pro mě.
První dva měsíce i přes nějaká zaškobrtnutí utekly jako voda. Zmíním třeba jen to, že se Yvonne a Mia rozhádaly kvůli nějaké blbosti (vlastně pořád pořádně nevím proč), takže jsem se s nimi musel bavit na střídačku. Během září, když bylo ještě hezky, tak jsem chytal ryby na molu a Mia mě normálně shodila do vody... oblečeného, s prutem i batohem. Je to fakt tele, ale oblečení i věci jsem vysušil pomocí kouzel, tak se vlastně nic nestalo. Ale bavilo mě si z ní utahovat, že jsem fakt naštvanej a nehodlám se s ní bavit - vypadalo to, že to je pro ní dost velký trest.
Také jsme měli návštěvu - přišly se na nás z Prasinek k hradu podívat Rose s Lisou a Lilly. Lisu jsem zatím znal jen od vidění. Na naší straně brány jsem tam byl já, Mia a Yvonne. Povídali jsme si tam až do noci, kdy na nás pak přišla šafářka. Naštěstí nás jen upozornila, že na pozemcích byl viděn troll a ať si dáváme pozor a radši jdeme spát, tak jsme to rozpustili. Ale jsem rád, že jsem zase viděl někoho mimo lidí ze školy, poslední dobou to tady je celkem ponorka.
Na halloween se toho moc nestalo. Doufal jsem, že budou nějaké hezké kostýmy, ale byly jen takové divné kamaše, trika a helmy - mělo to připomínat ty obrázky z herních karet. Vybral jsem si snad křížovou desítku. Ono to je ale jedno, bylo to ošklivý a dost lidí to dokonce odmítlo vzít na sebe - nedivím se jim. Pobíhali jsme po hradě a hledali nějaké kartičky, což bylo fajn. Na nádvoří dokonce vyrostlo menší bludiště a na famfrpálovém hřišti se hrála nějaká hra s míčkem, pálkou a brankami. Místo večeře zase byla živá hudba a tak. Ani nevím jak, ale skončil jsem u stolu s asi 6 dalšíma holkama - kromě Mii a Yvonne tam byly další prvačky z různých kolejí. To bylo nešťastný, protože se jim začalo chtít tancovat a nutily mě. Řeči, že mě bolí nohy, teda vůbec nezabraly. Takže jsem s nimi dal nějaký ten tanec a šel si zase sednout - v tu chvíli mi za zády na opěradle židle ale přistál duch nějaké holky. Vypadlo z ní, že umřela v 15 letech a že chodila do Mrzimoru. Snažila se mě ukecat, jestli bych taky nechtěl umřít a "žít" s ní na hradě... šílený!
Teď už se ale blíží Vánoce a já sháním dárky - jako obvykle na poslední chvíli. Jinak to ani neumím. Nakonec se mi vše podařilo objednat včas a snad se to stihne... Ale musím si víc všímat toho, o čem se ostatní baví - třeba pro dospěláky je strašně těžký vymyslet dárek...
Taky jsme dnes na koleji hráli tu šílenou hru, kterou mě naučil Ben, Addy a Yvonne. Byl to totální chaos a asi není dobré jí hrát v tolika lidech. Ať žije flaška... Ale každopádně jsme se u toho docela poznali a vydrželi jsme to skoro celou noc. Nad ránem ale dorazil profesor Perry, že prý jde vybrat schránku s objednávkami. Nikdy bych neřekl, že to je možné, ale prváci ho ukecali, aby jim vyprávěl pohádku. Myslel jsem, že už mě nepřekvapí nic...