Prázdniny pomaličku pokračují. Co se zatím stalo? Zkusím to vzít nějak postupně, tak jak si to pamatuju - je to zase už dlouho, co jsem napsal nějaký zápis, tak snad jsem na moc věcí nezapomněl.
Na začátku prázdnin mi Lilly nabídla, jestli nechci bydlet u ní. Musím říct, že mě to překvapilo, ale prý tam s ní takhle bydlel i Gianni a asi jí přijde divné, že by tam teď měla být sama. No proč ne, jsme dobří kamarádi a rozhodně uvítám větší pokoj než v Kotli.
Musím říct, že to je skvělý - občas spolu vaříme nebo zajdeme se psy, je to příjemná změna oproti životu v Kotli. A ani na bazén si nemůžu stěžovat :)
Na farmě se pracuje na směny - už od začátku prázdnin jsem byl skladník, což bylo skvělý. Stačilo prostě skladovat věci, dělat v tom trochu pořádek, vědět kde co je. Byl jsem v chládku ve sklepě a nemusel se vůbec přibližovat ke zvířatům. Prostě sen.
Jenže to se samozřejmě muselo změnit, byla to až moc velká idylka. Po nějakém čase jsem musel do kuchyně vyrábět sýry a máslo (to ještě šlo, kdybych na to nebyl prakticky sám), ale pak přišla služba u prasat. To ani za nic, k nim se nepřiblížím. Raději jsem chodil na ryby - když se podaří chytit pár větších, tak si vydělám skoro stejně jako za den na farmě a je u toho klid.
Tenhle týden jsem naštěstí na zahradě, to ještě jde, vrtat se v hlíně. Ale co bude dál? Jestli mě hodí ke koním, tak mě tam zase týden nikdo neuvidí. Hlavně že se v přihlášce ptali, jestli chceme práci u zvířat nebo u rostlin a výroby...
Začal jsem se víc bavit s Tierney od nás z Mrzimoru. Ono to přišlo vlastně samo - na farmě se docela utvořily party a já asi do žádné nezapadám. A vlastně tam nejsou ani skoro žádní kluci (Reece se nedá počítat). Já a Tie jsme z jedné koleje a co jsem tak vypozoroval, tak mi taky přišla taková trochu odstrčená.
Začali jsme spolu trávit víc a víc času, až se z nás stali dobří kamarádi. Chodili jsme spolu různě na jídlo, občas se vykoupat, rybařit (nebo jí to spíš zkouším naučit, ale je na to fakt levá, chuděra...) a podobně. Všechno šlo skvěle, než mi jednou řekla, že se jí líbím.
Na to jsem bohužel v tu chvíli neměl moc dobrou odpověď, asi bych to tu nechtěl rozepisovat, bylo by to na dlouho - ale prostě jsem jí řekl nějaký neurčitý výmluvy a taky to, že teď není na vztahy se mnou vhodná doba. Zpětně mě to mrzí, bylo to ode mě fakt ošklivý, ale stalo se...
Samozřejmě ta výmluva byla špatná, nepochopila jí, vznikla z toho spousta zbytečných hádek (nejen s Tie) a celkově to bylo divný.
Po nějaké době, když jsem si urovnal myšlenky a vztahy s dalšími lidmi (hlavně s Yvonne), jsem jí to zkusil znovu všechno vysvětlit - vypadala, že to snad pochopila a už mě nechce zabít. Musím říct, že se mi strašně ulevilo, když jsem mohl někomu říct svůj příběh bez nějakého zatajování nebo přikrášlování.
To bylo dva dny před jejím odjezdem na prázdniny k babičce.
Den před jejím odjezdem jsem se chtěl rozloučit - ať už se stalo cokoliv, tak mi bude chybět. Strávili jsme spolu fajn den a vlastně i pozdní večer - do noci jsme seděli na mole, pozorovali hvězdy, povídali si... a já si uvědomil, že všechny moje předchozí obavy jsou pryč. Nemám se dál na co vymlouvat. Všechno jsem si s Yvonne vyříkal a hodil minulost za hlavu...
Vzal jsem Tie za ruku... a ona ucukla.