Končí prázdniny a čeká mě pátý ročník. Co se stalo?
Tak za prvé, přišel mi dopis od Yv oznamující, že se stěhuje a odchází studovat do Krásnohůlek. A že děkuje za ty dva hezké roky a naše kamarádství. Když jsem dopis otevřel a četl ho, seděla hned u vedlejšího stolu v Kotli. Nevěřícně jsem zíral do dopisu - v tu chvíli jsem dokázal myslet jen na ty válečné filmy, kde generál píše dopis matce padlého vojáka. Píše o tom, jak byl voják statečný patriot, přitom ho vůbec neznal a v životě neviděl. Stejné mi to přišlo s tímhle dopisem. Jak kdyby to psal někdo cizí, rozhodně ne Yv. A stačil jeden pohled k vedlejšímu stolu, kde se v tu chvíli bujaře loučila s nějakýma holkama, abych měl zase pocit, že jsem spolkl obrovský kus ledu...
Za druhé, k mému velkému překvapení mi přišel dopis od Bradavické ředitelky obsahující prefektský odznak a nějaké průpovídky k tomu. Lilly říkala, že se mám na co těšit, že to je spíš za trest. Za ty čtyři roky školy jsem porušil snad většinu bodů školního řádu a když jsem náhodou byl na koleji před večerkou, tak se to dalo považovat za menší zázrak. Tak uvidíme.
Za třetí, loučení s Lilly. Rok co rok je to těžší. Trávíme spolu skoro každý den. Letošní prázdniny jsme navíc ještě měli společnou práci, protože jsem pracoval na stáži na oddělení nepatřičného užívání kouzel. Je strašně lehký si na to společné bydlení zvyknout. Na vylehávání u bazénu. Na nálety na pizzérku v Londýně. Procházky se psy. Popíjení vánočních punčů... už aby byly Vánoce - samozřejmě je zase strávím mimo školu.
Po příjezdu do školy mě čekaly hned dvě překvapení - letos Mrzimor dostal opravdu dost prváků (například Mirai, takže hlady neumřeme!), ale také byl zrušení školní pohár. Nahradil ho "soutěžní rok". Studenti měli vytvořit týmy až po čtyřech lidech. Hned u zahajovací hostiny mě oslovila Pheo, jestli bych nechtěl jít do týmu s ní, Emm a Elenou - profesorka ale říkala, že týmy budou mít plusové body za kolejní rozmanitost. Přišlo mi, že je to celé proto, aby se poznali studenti, kteří by se jinak nepoznali. Vzhledem k tomu, že jsem teď přišel o nejlepší kamarádku, přišlo to jako na zavolanou.
Hlavou mi vrtalo jak by šel poskládat ten mezikolejní tým a stále jsem narážel na problém s Havraspárem - prostě tam nikoho neznám, jen June. Ta ale evidentně chodí s Maxwellem. A jak je známo, naše vztahy byly vždy pod bodem mrazu. I když to už asi taky neplatí, protože i on se stal prefektem (taky překvapivě - že by v tom byl fakt nějaký záměr jak z neposlušných studentů udělat vzorňáky?) a dokonce se občas pozdravíme a prohodíme nějaké to slovo. Ale stejně, jít za jeho přítelkyní, jestli by se mnou nešla založit mezikolejní tým? Ha ha, to určitě.
Než jsem se ale stačil rozkoukat, tak mě u jídla vyrušila Vianna. To je třeťačka z Havru. Trochu jsme se poznali o prázdninách, kdy mě s Cornelií (další třeťačka z Havru) a s Jayem vytáhly na koupaliště do Visánku. Ani nevím, proč to udělali, možná měli pocit, že jsem u toho rybaření vypadal osamoceně. Pak jsme se ještě párkrát pozdravili v Kotli. Prý jestli s ní nechci jít do týmu, že nikoho jiného z Mrzimoru nezná. Nadšeně jsem souhlasil. Zbývalo nabrat zbývající členy - jak se ukázalo, moc jich už volných nebylo. Z Nebelvíru se k nám přidala Emma (také ponovu prefekt) a u Zmijozelského stolu jsme naverbovali Miu.
Jeden z prvních úkolů do školní soutěže ale bylo, že podle popisů máme najít další tým, se kterým se pak spojíme. Sepsali jsme naše popisy a po čase nám přišly popisy našich protějšků - blond holka s drdolem z Nebelvíru, která je nadšená do učení. Ehm? Kdo? K mému štěstí mě však našla dřív - je to Sarah Wayland z druháku.
Postupně jsme objevili i zbytek jejího týmu - Susan Dragonmind, Laru Lion a June Muller. Takže je nás teď osm.
Na Halloween jsme si měli vyrobit kostýmy. Rozhodli jsme se, že se pojmenujeme Společenstvo a vyrobíme si kostýmy z Pána prstenů. Holky mě přesvědčily, že budu Gandalf a postupně si rozebraly role elfů, hobitů, Aragorna a Gimliho. Já měl kostým hotovej rychle - vzal jsem jen hůl, klobouk, róbu, vysoký boty a šel to všechno pořádně roztrhat a trochu ošoupat před hrad na příjezdovou cestu. Holky si ale daly vážně záležet, šily a barvily snad celý den. Když jsme se pak setkali v kostýmech v lotru, nestačil jsem se divit - měli jsme dvě nádherné elfky, hobitky s chlupatýma nožkama a skutečnýho Gimliho s Aragornem. Potom byl Trick or Treat u profesorů. Obcházeli jsme jednotlivé kabinety, předváděli kostýmy, hráli role. Většina profesorů měla také kostýmy. Za odměnu nám dávali sladkosti podle toho, jak jsme se jim líbili. Ke konci večera většina z nás táhla skoro plný košík!
A poslední událost - přihlásil jsem se do něčeho, co se jmenuje Secret Santa. Prý dám dárek někomu vylosovanému a někdo si zase vylosuje mě. Jsou do toho zapojení i profesoři - doufal jsem, že dostanu třeba někoho jako profesorku Owllett a budu se moct pořádně vyřádit. Lístek s vylosovaným jménem mě ale dost překvapil. Maya Bowie. Ehm, kdo? Prý je to snad prvačka z Nebelvíru. Jak mám dát dárek někomu, koho vůbec neznám?
Jde se pátrat...