Strašně dlouho jsem na tebe kašlal, tak to zkusím napravit, ale jen nějak v bodech a ve stručnosti. Zkusím se příští rok polepšit, pokud to půjde a bude nálada.
Čtvrťák byl poměrně nudnej ročník. Zase tolik se toho nestalo. Vlastně jo, prý nám škola chtěla spadnout na hlavu, ale podle mě všichni jen moc vyšilují. Těch pár šutrů, co spadlo ze stropu té asi tisíc let staré vstupní síně přece nemůže nikoho překvapit. Prý za to mohly nějaké runové místnosti... čert je vem. Vtipný bylo, že byl celý rok zatopený klub lektvarů - začínám pochybovat o tom, že Bradavice jsou dobrá škola - to fakt nikdo nedokáže vysušit trochu vody? I kdyby se tam střídali studenti s vysušovacím kouzlem, které se učí snad v druháku, tak to přeci je za pár dní hotové...
Největší zpestření tohohle roku je pro mě určitě Valentýn a následující měsíce. Ne že bych dostal nějaké valentýnky, ale spíš mi takové dvě dobračky z koleje zatarasily vchod na pokoj květináči s kytkama. Tak jsem je samozřejmě zabavil, což je nejspíš docela překvapilo. Květináče jsou Amálky, to jsem věděl, ale podle mě v tom má prsty i Tie. Bylo fajn pozorovat, jak v nich pomalu roste nejistota.
Nakonec to dopadlo tak, že jsem se domluvil s Am, že bude chodit kytky zalévat, aby neumřely. Za každé zalití jsem jí pak jednu kytku vrátil a když byla hodná, tak jsem jí dal i kus jezevčí čokolády. Bylo to celkem fajn, jen tak jí sledovat, jak nadšeně zalévá květináče, otrhává zvadlé lístky a se zájmem každou tu květinu popisuje. Myslím, že pro to má docela nadání. Škoda jen, že těch květináčů nebylo zase tak moc, takže někdy kolem zkoušek si už odnesla všechny a nemá důvod se vracet.
Letos jsme dostali i poměrně hodně prváků, ale nijak extra jsem se se žádný nezkamarádil. Už je to asi i tím, že mezi námi začíná být už docela velkej věkovej rozdíl, a taky každého asi zajímají jiné věci. Ale sem tam se pozdravíme nebo potkáme u jídla, s Aishou se nechá bavit a přišla mi prima, než jí něco přeletělo přes nos.
Ke konci roku se docela rozjela i naše staronová parta ve složení Addy, Davis, Emm, Yv, já a z mladších Jay, Elena, Tie, Amálka a Ember. To byly skvělý dny - hráli jsme různý hry, dávali si trapný nebo zákeřný úkoly, vyprávěli si o blbostech a podobně. Pozorovat Addy a Davise jak jdou na zkoušku z přeměn scvaknutí policejními pouty bylo nepopsatelný :)
Bohužel jak rychle to začalo, tak to i skončilo - nebo aspoň myslím. Byli jsme domluvení, že budeme pokračovat o prázdninách, ale mám pocit, že se všichni rozprchli kdo ví kam.
Samozřejmě bydlím u Lilly. Už si to popravdě ani moc jinak nedovedu představit. Znovu a znovu mě překvapuje tím, jak je hodná a starostlivá. Ale taky naivní - třeba mi z nějakého důvodu nevěřila, že bych si dovolil hodit jí do bazénu i s oblečením. Chyba :)
Taky jsem skončil na stáži na Ministerstvu Kouzel - právě přímo u Lilly. Takže spolu trávíme dost času. Ale původně jsem chtěl o oddělení vedle, ke kouzelnické hlídce... a jednou si mě Anet Tow z hlídky půjčila, že mi něco ukáže.
A to bylo poprvé, co jsem byl na Obrtlé ulici. Nějak se mi Anet povedlo přesvědčit, že bychom se tam měli jít podívat. Popravdě jsem byl neskutečně zvědavý, jak to tam vypadá, co tam prodávají a tak. Čekal jsem jen trochu jinou Príčnou. Ale opak byl pravdou - samý tmavý kouty, o špinavé stěny se opíraly pochybný ženský (jsem si poměrně jistej, že takhle vypadá prostitutka), sem tam na sebe pořvávali zakuklení chlápci a tak. V jednom zákoutí stál kluk jen o něco starší než já - nahej - a okolo něj nalepený dvě ženský, který mu nadávaly a dělaly kdo ví co. Ale jemu se to evidentně líbilo. Taky jsem viděl obchod plnej exotických zvířat - měli tam netopýry, obří žáby a dokonce i ledního medvěda. To asi není moc legální. No ale na cestě zpět na Příčnou se Anet zarazila a začala sledovat dva chlápky, jeden druhému evidentně vyhrožoval - držel mu hůlku pod bradou. Anet je bleskově odzbrojila, ale ten jeden do ní vší silou vrazil a hodil jí do jednoho z oken, které rozbila ramenem, a pak utekl kdo ví kam. Ani jsem nestačil zareagovat. Anet se naštěstí nic vážného nestalo, ale stejně jsem s ní šel do nemocnice.
Tahle příhoda mě jen víc přesvědčila, že oddělení pro uplatňování kouzelnických zákonů je asi něco, co bych chtěl dělat. Musím se jen zlepšit v obraně proti černé magii a ještě líp se fyzicky připravit. Nezdá se to, ale ze školy budu za pár let... Tak třeba v tom příště Anet nebude sama a já tam nebudu stát jak zaraženej blbeček.